|
|
Aktuální trendy podpory zaměstnávání osob se zrakovým postižením
KUBEŠOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje osobám se zrakovým postižením a aktuálním trendům podpory během jejich zaměstnávání. Práce si klade za cíl provést analýzu potřeb osob se zrakovým postižením v souvislosti s problematikou jejich pracovního uplatnění, neboť uplatnění a přístup na trh práce náleží k základním lidským a občanským právům. Osoby se zrakovým postižením jsou limitovány v přístupu k informacím a samostatné mobilitě. Oblast pracovní rehabilitace, reedukace, vývoj informačních a komunikačních technologií, právě tyto oblasti cílí minimalizaci a eliminaci limitů. Teoretická část na svém začátku objasňuje osobu se zrakovým postižením, stupně a typy zrakového postižení. Rozebírá specifika vrozeného a získaného zrakového postižení, možnosti kompenzace a v neposlední řadě zdravotně sociální dopady. Další blok byl věnován způsobům edukace a profesní přípravě osob se zrakovým postižením. V těchto podkapitolách jsou stručně vysvětleny jednotlivé typy vzdělávání od předškolního, základního, středoškolského až po vysokoškolské vzdělání a následnou profesní přípravu. Poslední oddíl teoretické části popisuje práci jako takovou, a jaký význam má pro jedince se zrakovým postižením. Jednotlivé podkapitoly tohoto oddílu se věnují psychologickým aspektům práce, legislativnímu vymezení, problematice lidských práv a samozřejmě aktuálním trendům v zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Praktická část je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Získaná data z dotazníkového šetření jsou zpracována na úrovni prvního a druhého stupně třídění. Z výsledků vyplývá, že osoby se zrakovým postižením se nejčastěji setkávají s určitým postojem zaměstnavatelů a zaměstnanců vycházející z předsudků vůči osobám s postižením, se strachem ze stran zaměstnavatelů z vyšších výdajů při jejich zaměstnávání. Naopak nejvýraznější podporu vnímají od rodiny, možnosti využití moderních technologií, respektive asistivních technologií a v projektech podporující zaměstnatelnost nevidomých.
|
|
|
Problematika vodících psů v kontextu kvality života pohledem jedinců se zrakovým postižením
KEKETIOVÁ, Dominika
Cílem bakalářské práce bude zpracovat problematiku vodících psů v teoretické rovině a na podkladě tohoto obsahu provést kvalitativní šetření zaměřené na motivy osob se zrakovým postižením k volbě této kompenzační pomůcky. Dílčím cílem bakalářské práce bude popsat přínosy i případná negativa pro kvalitu života jedinců se zrakovým postižením. Bakalářská práce je rozdělena ne teoretickou a praktickou část. Praktická část obsahuje metodologii a popisuje proces sběru dat. K naplnění formulovaných cílů bude využita kvalitativní strategie v designu deskriptivní případové studie. Data budou sbírána za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor budou tvořit osoby se zrakovým postižením, které ke svému samostatnému pohybu využívají vodícího psa. Data byla analyzována utříděním podle předem nastavených kategorií. Na konci praktické části jsou vyhodnocena získaná data. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosem pro osoby se zrakovým postižením, které váhají, zda si pořídit vodícího psa jako kompenzační pomůcku. Mohou si přečíst názory osob se zrakovým postižením na kvalitu života s vodícím psem. Výstupy bakalářské práce mohou být taktéž využitelné jako studijní materiál. Dotazovaní se často shodovali v odpovědích na otázky. Vodící pes, osobám se zrakovým postižením, v mnoha ohledech ulehčuje samostatný pohyb i prostorovou orientaci. Negativa, spojená s využíváním vodícího psa, nepopisovali komunikanti jako činnosti, které by jim ztěžovaly jejich život.
|
|
|
Specifika realizace a dostupnost volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením
MOLZEROVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou realizací a dostupností volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením. Cíl bakalářské práce je zaměřen na specifika realizace volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením, hodnoty a potřeby osob se zrakovým postižením v rámci trávení volného času. Na uvedeném podkladě je provedena kvalitativní studie zaměřena na specifika realizace volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením a její dostupnost. . Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část obsahuje tři hlavní oblasti vymezující zrakové postižení, volný čas, realizaci a dostupnost volnočasových aktivit, a to v souvislosti osob se zrakovým postižením. Následně jsou tyto hlavní oblasti doplněny o dílčí podoblasti, které se věnují konkrétním volnočasovým aktivitám osob se zrakovým postižením a jejich rozdělením. Specifika realizace volnočasových aktivit, význam volného času a instituce zastřešující volnočasové aktivity osob se zrakovým postižením. Ve výzkumné části byl použit kvalitativní přístup bádání. Výzkumná část obsahuje metodologii a popisuje techniku sběru dat. Data jsou sbírána metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří dospělé osoby se zrakovým postižením. Získaná data jsou analyzována kategorizací dle předem nastavených kritérií. Na konci výzkumné části jsou data vyhodnocena. Výzkum přinesl řadu skutečností. Vyplývá z něj, že jedinci se zrakovým postižením využívají řadu specifik k uskutečnění volnočasových aktivit. Nabídka je široká a samotná dostupnost je ovlivněna jedincem, bydlištěm, věkem a také okolím. Výstupy bakalářské práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty studijních programů zaměřených na pomáhající profese. Dále mohou být upotřebitelné pro organizace, které vytvářejí nabídku volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením.
|
|
|
Aktuální problémy školního asistenta při výuce studenta se zrakovým postižením
Pánková, Iva ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Východiska práce: čerpáme ze žité zkušenosti asistence nevidomému studentovi na gymnáziu. Při analýze této zkušenosti jsme vysledovali určtité problémy. Tyto problémy se projevily zvláště v perspektivě nároků na činnost asistenta pedagoga na základě současné odborné literatury a v perspektivě konkrétních doporučení pro práci asistenta pedagoga nevidomého studenta. Tato práce zároveň nabízí méně běžný pohled na pedagogickou asistenci, jelikož probíhala v sekundárním vzdělávání, na rozdíl od pravděpodobně rozšířenější asistence ve vzdělávání primárním. Metody a výsledky: Na jednotlivých příkladech ukazujeme úkony pedagogické a nepedagogické činnosti asistentky pedagoga, se kterými se autorka během své praxe setkala. Tyto úkony jsme identifikovali jako oblasti podpory nevidomého studenta. Nahlédli jsme, že úkony asistenta, které jsme pokládali za libovolné nebo závislé na libovůli jeho kolegů, odrážejí zažitou praxi vzdělávání nevidomých, která je pouze nově systematizována v metodikách. Závěry práce ukazují, v jakých oblastech podpory může asistent pedagoga při edukaci nevidomého studenta lépe naplňovat danou metodiku a zlepšovat svou práci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Aktuální problémy školního asistenta při výuce studenta se zrakovým postižením
Pánková, Iva ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Východiska práce: čerpáme ze žité zkušenosti asistence nevidomému studentovi na gymnáziu. Při analýze této zkušenosti jsme vysledovali určtité problémy. Tyto problémy se projevily zvláště v perspektivě nároků na činnost asistenta pedagoga na základě současné odborné literatury a v perspektivě konkrétních doporučení pro práci asistenta pedagoga nevidomého studenta. Tato práce zároveň nabízí méně běžný pohled na pedagogickou asistenci, jelikož probíhala v sekundárním vzdělávání, na rozdíl od pravděpodobně rozšířenější asistence ve vzdělávání primárním. Metody a výsledky: Na jednotlivých příkladech ukazujeme úkony pedagogické a nepedagogické činnosti asistentky pedagoga, se kterými se autorka během své praxe setkala. Tyto úkony jsme identifikovali jako oblasti podpory nevidomého studenta. Nahlédli jsme, že úkony asistenta, které jsme pokládali za libovolné nebo závislé na libovůli jeho kolegů, odrážejí zažitou praxi vzdělávání nevidomých, která je pouze nově systematizována v metodikách. Závěry práce ukazují, v jakých oblastech podpory může asistent pedagoga při edukaci nevidomého studenta lépe naplňovat danou metodiku a zlepšovat svou práci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zaměstnávání osob se zrakovým postižením
Balková, Nikola ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Závěrečná práce se zabývá zaměstnáváním osob se zrakovým postižením a podporou jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Cílem práce je přiblížit problematiku zaměstnávání, jeho možností a prostředků podpory v této oblasti zacílených na osoby se zrakovým postižením. Empirická část je založena na zhodnocení podmínek pro pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením v rekvalifikačních kurzech pořádaných Pobytovým rehabilitačním a rekvalifikačním střediskem pro nevidomé Dědina. K ověření byly využity metody: analýza odborné literatury, rozhovor, analýza rozhovorů, pozorování a rozhovory s odborným personálem. Z výzkumného šetření vyplynulo, že rekvalifikační kurzy realizované Pobytovým rehabilitačním a rekvalifikačním střediskem pro nevidomé Dědina jsou významným prostředkem podpory zaměstnávání osob se zrakovým postižením ze všech koutů naší republiky. Ze zjištěných dat je zřejmé, že realizace rekvalifikace s jakýmkoli typem zaměření je potřebná pro umožnění dané cílové skupině získat vhodné zaměstnání. Snahou této práce bylo zjistit objektivní i subjektivní přínos pro jednotlivé účastníky rekvalifikačního kurzu Nevidomý a slabozraký masér a poukázat na to, že volný trh práce není dostatečně připraven na vstup osob se zrakovým postižením. KLÍČOVÁ SLOVA osoba se zrakovým postižením, důsledky zrakových...
|
|
|
K problematice zaměstnanosti osob se zrakovým postižením na příkladu osob v Českých Budějovicích
JANOUŠKOVÁ, Jana
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou týkající se zaměstnanosti zrakově postižených osob v Českých Budějovicích. V teoretické části se věnuji vymezením osob se zrakovým postižením a jejich klasifikací, zaměřuji se možnosti výchovy a vzdělávání a podporu zrakově postižených jedinců. Dále popisuji legislativní podmínky při procesu zaměstnávání takto postižených osob a vymezuji nejdůležitější problémy vztahující se k zaměstnávání osob se zrakovým postižením. V rámci výzkumné části interpretuji výsledky vlastního výzkumu. Cílem závěrečné práce je analýza problematiky zaměstnanosti zrakově postižených osob. Výzkumným předpokladem je, že pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením lze zvýšit jejich vyšším vzděláním nebo absolvováním rekvalifikačního kurzů. Kontext výzkumu doplnily informace o postojích respondentů, které se týkaly vztahu k vlastnímu zrakovému handicapu a problémů spojených s informačním deficitem, komunikačními nebo technickými bariérami. Výzkumná část interpretuje výsledky problematiky zaměstnanosti zrakově postižených v Českých Budějovicích prostřednictvím kazuistik a metodou polostrukturovaných rozhovorů a pozorování.
|
|
|
Integrace osob s disabilitou
BIENERTOVÁ, Jitka
Osoby se zdravotním postižením (disabilitou) tvoří v ČR, na základě kvalifikovaných odhadů, významnou skupinu občanů (10 % z populace v ČR, z toho 0.6 % jsou osoby se zrakovým postižením (disabilitou). Integrace je dlouhodobý/dvoustranný proces hrající důležitou roli v mnoha životních dimenzích člověka. Je nezbytné při něm brát ohled na individualitu každého jedince, snažit se porozumět zde platícím pravidlům a jim odpovídajícímu chování, důležitá je vzájemná schopnost komunikace a uvědomění přítomnosti integračních bariér. V ČR celá péče o osoby se zdravotním postižením (disabilitou) spadá do komplexní (komprehensivní) rehabilitace. Za posledních 20 let se v ČR zaměřila pozornost veřejnosti (státních orgánů a institucí) na zlepšení životních podmínek osob se zdravotním postižením (disabilitou). Přístup státu a orgánů veřejné správy, k těmto osobám, upravují významným způsobem tzv. Národní plány, zakotvující nejdůležitější úkoly a opatření pro jednotlivá odvětví státní správy. I přes tato opatření však figurují v každodenních činnostech života osob se zdravotním postižením (disabilitou) diskriminační tlaky projevující se zejména dlouhodobým nerespektováním či neznalostí základních a zásadních odlišností definující právě tuto skupinu osob. V současnosti v ČR i nadále chybí zákon o ucelené rehabilitaci. Cílem této práce je popsat integrační faktory/bariéry/hlediska se kterými osoba se zdravotním postižením (disabilitou), resp. zrakovým postižením přichází, během svého života/procesu integrace, do vzájemné akcelerace, možnosti jaké může při integračním procesu využívat. Hlavním cílem práce je vylíčit specifika integrace osob se zrakovým postižením (disabilitou), jejich osobní pohled na integraci/inkluzi. Výzkum byl realizován ve dvou oblastních odbočkách SONSu v ČR města Chomutova - SIA a Mostu. Výzkumný soubor tvořili jedinci se zrakovým postižením (disabilitou) v produktivním věku (18-65 let). Sběr dat byl prováděn od 1. 4. 2012 do 1. 4. 2014. Na základě zodpovězení definovaných výzkumných otázek byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu formou tzv. případové studie - studium sociálních skupin (osob se zrakovou disabilitou).
|
|
|
Dostupnost kompenzačních pomůcek pro osoby se zrakovým postižením po sociální reformě v roce 2012
KUNEŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce "Dostupnost kompenzačních pomůcek pro osoby se zrakovým postižením po sociální reformě v roce 2012" pojednává o konkrétních změnách v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zejména o změnách týkajících se příspěvků na zvláštní pomůcku. Cílem dané práce je poukázat na vzniklé rozdíly v právních úpravách a dále zjistit, zda se u dotazovaných jedinců se zrakovým postižením změnil přístup při výběru kompenzačních pomůcek, které ke svému životu potřebují. Práce je rozdělena na tři části, část teoretickou, výzkumnou a přílohovou. Teoretická část se zaměřuje na problematiku zrakového postižení a možnosti jeho kompenzace, neboť zrak je považován za velice důležitou součást života každého člověka. Nemůže-li člověk tento smysl plně využívat, je třeba využití jednotlivých kompenzačních pomůcek, které mu pomohou zvládat každodenní situace. Aby však jedinec mohl konkrétní pomůcku využívat, musí splňovat jistá kritéria, ať už po stránce zdravotní, tak po stránce finanční. Podmínky, které musí v současné době splňovat, aby mu mohl být přiznán příspěvek na speciální pomůcku, jsou stanoveny v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který je doplněn vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Výše uvedených dvou zákonů se týká třetí část teoretické části práce, kde jsou přesně vymezené rozdíly, vzniklé právě na základě reformy. Výzkumná část nejprve stanovuje cíl práce a konkrétní výzkumnou otázku, dále následuje metodika práce, která byla použita v podobě kvalitativního výzkumu. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru s jednotlivými klienty Tyflocentra v Plzni jsem hledala odpověď na výzkumnou otázku, která zní: "Měla sociální reforma vliv na změnu přístupu při výběru kompenzační pomůcky u osob se zrakovým postižením?" Z uvedených odpovědí respondentů vyplynula na tuto otázku odpověď, že sociální reforma neměla vliv na změnu přístupu při výběru kompenzační pomůcky u šetřeného souboru. Tito jedinci se zrakovým postižením nemuseli přehodnotit své požadavky a pomůcky si mohou dále vybírat stejným způsobem, jako tomu bylo před reformou. Teoretická část práce může sloužit jako studijní materiál, nebo jako stručný přehled toho, co se vlivem sociální reformy změnilo a na co mají v současné době uživatelé kompenzačních pomůcek nárok, aniž by si tyto informace museli zdlouhavě vyhledávat na internetu nebo se docházeli ptát na příslušný úřad. Praktickou část práce mají možnost využít pro své služby jednotlivá tyflocentra, která mohou informace z kvalitativního šetření použít k úpravě nabídek pro své klienty, konkrétně pro stažení nabídek neosvědčených produktů a naopak budou doporučovat firmy, které mají dobré reference.
|
host ::
RSS.